Posted on Červenec 6th, 2006 at 2:08 pm by admin
Jak můžeme každému dni dát možnost, aby se stal nejkrásnějším dnem našeho života? Jak poznáme, který je ten nejkrásnější den? Dočkáme se ho vůbec?
Díky tomu, že každý lidský jedinec je naprosto odlišný svojí mentalitou od ostatních tvorů stejného druhu, můžeme každý prožít svůj nejkrásnější den. Ale pozor! Proč vlastně nejkrásnější den? Je přece chyba myslet si, že nejkrásnější den je jen jeden. To bychom to již jistě každý měli za sebou a co pak? To by byla přece nuda. Tedy naopak, nejkrásnějších dnů může být celá řada. Každý den může být nejkrásnějším dnem. Musíme mu to jen dovolit. Nezáleží na tom, jaké je počasí, či co právě děláme. Důležité jsou už jen myšlenky. Pokud si to dovolíme sami sobě, teprve potom dokážeme vidět krásu kolem sebe a nasávat štěstí všemi možnými cestami.
Cožpak nelze vnímat krásu přírody i ve městě? Nelze snad vnímat krásu lidí? Nemůžeme se snad zamyslet nad krásou architektury? Nemůžeme se snad těšit z toho, jak funguje to či ono? Proč nemáme radost z obyčejných věcí, které se nám podaří? Zvyknutím si na krásu kolem sebe se učíme krásu nevnímat a zakazovat tak sami sobě prožívat nejkrásnější dny.
Naše dny mnohokrát nesestávají z radostných a krásných událostí, ale spíše žijeme od problému k problému. To se projevuje v našich myšlenkách a co se projevuje v našich myšlenkách, bývá častokrát patrné i na venek. Svým negativním výrazem však velmi snadno ovlivnit i ostatní osoby ve svém okolí, tedy ani ony neprožijí dnes svůj nejlepší den. Jedinou výjimkou jsou osoby, které vás bytostně nesnášejí. Takové osoby mají naopak z vaší špatné nálady náladu velmi dobrou a tím se dostávají o krůček blíže ke svému nejkrásnějšímu dni. Nelze tedy obecně říci, že k zažívání nejkrásnějších dní jsou osobně předurčeny zejména osoby které zahrnují všechny všeobjímající láskou a pozitivnem. Není tomu tak. Nejkrásnější den může zažít právě tak ten nejotrávenější student, jak třeba úspěšný pan doktor medicíny.
Osoby, které nejvíce dokážou vnímat krásu kolem sebe i při monotónní práci jsou zejména zaměstnanci státní správy - úředníci. Samozřejmě opět jen jistá část z nich. Takový úředník si uvědomí krásu hned několikrát denně. Nejkrásnější dny úředníků jsou zejména úterky a čtvrtky. Ráno přijdou s veselou myslí do práce, potkají se se svými kamarády, ve výtahu se škodolibě zachechtají nad prodrbaným neúspěchem jiných úředníků, zalijí si květiny ve své kanceláři, pustí si tam čerstvý vzdoušek a ještě nad uklizeným stolem poznají krásu ranní kávy. Jelikož není úřední den, není kam se hnát a tak se může tento ranní rituál protáhnout pomalu až do půl dvanácté, kdy je čas jít k obědu, do kantýny ve čtvrtém patře budovy B. Jaká krása! Za úřednické stravenky se tady dají pořídit neskutečně dobré houstičky s poctivým obložením, hned si jednu koupí na svačinku. Oběd je vydatný a dobrý. Kolem jedné hodiny se zase uvaří v kanceláři kávička, úřednické oko se potěší pohledem na zahrádku řezaných květin od občanů a jazýček ochutná krásu darované švýcarské čokolády. Pak nastává několik okamžiků opravdové práce, spočívající zejména v hraní karetních her na počítači, reorganizování papírů na svém stole, kontrole stavu kancelářských potřeb, skartování nepotřebných dokumentů, kopírování nepotřebných dokumentů, údržby svých nehtů, telefonování všem kamarádkám a kamarádům a také, dlužno podotknout, něco toho papírování, což je také příjemná práce, spojená s mnoha razítky a podpisy. Každý člověk, který je úředníkem nejen tělem, ale i duší, dokáže naprosto prožívat krásu při razítkování. Razítkováním správný úředník na každém dokumentu nechává kousek duše. Možná proto je tak těžké některá razítka získat. Prostě, úředník dokáže být každý den dokonale šťastný. Možná je to také částečně proto, že nemusí při práci zvedat nic těžkého. Dokonalý úředník si dokáže uvědomit krásu nejen v odhadování statistik z hlavy a vymýšlení škodolibých úřednických kanadských žertíků, ale i ve fasování kancelářských potřeb. Víte jaký je svátek pro úředníka ve státní správě třeba nová sešívačka? O děrovačkách radši ani nemluvě. To už je panečku nějaká událost. Má li úředník za jeden běžný den krásy málo, zůstává se svými nejbližšími spolupracovníky za placený přesčas a nad lahvinkou vína si spolu naplno uvědomují, že každý ten může být nejkrásnější.
Vidíte? Nejkrásnější dny může prožívat i člověk ve zdánlivě uniformním prostředí. Vůbec nemusíte přeci cestovat na Karibik nebo být Matkou Terezou, abyste mohli zažívat své nejkrásnější dny! Nemusí vám byt dvacet ani devadesát. Nejkrásnější dny můžeme a měli bychom zažívat všichni.
Dokud jsou.
smekam pred autorem
Komentář od kazuay — 27. Květen, 2007 @ 6:10 pm